Franz Kafka píše Robertu Klopstockovi

  • DNES
  • 22 March 2003
  • Čestmír Lang

Vídeňský antikvariát Inlibris nabízí za rekordní částku dosud neznámé dopisy slavného spisovatele

Předmětem žhavého zájmu nejen evropských literárních vědců a germanistů je nabídka vídeňského antikvariátu Inlibris. Ten v bohatě ilustrovaném katalogu vydaném v pátek 21. března prezentuje a současně nabízí ke koupi dosud nepublikované texty Franze Kafky.

Světoznámé archivy střežící Kafkovy rukopisy - oxfordská Bodelian Library a Deutsches Literaturarchiv v Marbachu - se mají na pozoru: Inlibris chce prodat konvolut, v němž se nachází sedm dosud neznámých a 31 prozatím jen neúplně publikovaných dopisů, které Franz Kafka v letech 1921-1924 adresoval svému lékaři Robertu Klopstockovi.

Tohle ještě scházelo!

Kdo vlastně byl Robert Klopstock? Když roku 1972 v New Yorku zemřel, byl uznávaným specialistou v oboru plicní tuberkulózy. S Kafkou se seznámil počátkem února 1921 v tatranských Matliarech - oba byli tuberkulózními pacienty tamějšího sanatoria. Jedenadvacetiletý student Klopstock žil tehdy v Budapešti. V době prvního setkání s Kafkou vážně uvažoval o literární kariéře. O jejich prvním setkání se dochovala svědectví - sečtělý Klopstock tušil, že má před sebou onoho spisovatele Kafku, který byl přítelem tehdy již známého literáta Maxe Broda. Když se jednou Klopstock a Kafka potkali na tatranské horské stezce, medik držel v ruce knihu, již právě četl také autor Procesu či Proměny - byl to spis Strach a chvění od dánského filozofa Sörena Kierkegaarda. Kafka poté, co poznal Klopstocka, napsal Brodovi: "Velmi snaživý, chytrý, s literárními sklony, ostatně vzdor hrubšímu celkovému zjevu dost podobný Werfelovi, k lidem vstřícný jako rozený lékař, odpůrce sionismu, Ježíš a Dostojevský jsou jeho vůdci..." Nicméně až za několik týdnů se Klopstock Kafky opatrně zeptal, nemá-li před sebou autora povídky Venkovský lékař. Kafka mu odpověděl: "Auch das noch!" - Tohle ještě scházelo! Klopstock byl v Budapešti předsedou studentského psychoanalytického spolku. Jeho akademická dráha byla krajně nejistá - Horthyho režim omezoval počet židovských studentů. Kafka Klopstockovi nabídl, že mu sežene zaměstnání v Praze, kde by současně mohl bez obav studovat. Jejich vztah nebyl jednostranný, nicméně i v tomto případě si Kafka udržoval svůj vrozený odstup, který mu v životě bránil pustit si někoho úplně "k tělu". Ostatně i dopisy adresované Klopstockovi jsou svědectvím Kafkovy uzavřenosti. V žádné fázi své existence - s výjimkou posledních týdnů před smrtí - tento génius totiž nebyl s to z očí do očí svěřit své duševní útrapy ani rodině, ani ženám, které mu byly nejblíž.

Zabte mě, jinak jste vrah!

Listovní výměny Kafky a Klopstocka těchto literárně orientovaných osobností se sotva mohly obejít bez Kafkových poznámek k aktivitě dvou výrazných osobností oné doby - Karla Krause a Franze Werfela. V dopise z listopadu 1923, obsaženém právě v nabízeném konvolutu vídeňského antikvariátu Inlibris, prosí Kafka Klopstocka, aby mu poslal poslední číslo Krausovy literární revue Die Fackel (Pochodeň), kterou na jiném místě metaforicky charakterizuje jako "sladký pokrm všech dobrých a zlých chtíčů, který si nemohu odříct". Jeho obdiv pro Krausovu výbojnou ironii, kterou vídeňský autor aplikoval nejen na svět umění, ale i na politiku a společnost, má na několika místech Kafkových dopisů podobu takřka sexuálního vztahu: "Pochodeň, s níž jsem strávil řadu večerů již popsané, denervující orgie." Toto místo je navíc patrně variací známého Krausova aforismu: "Co jsou všechny bakchovské orgie proti intoxikaci člověka, který se vrhne do nezřízené abstinence." Kafkův vztah k Werfelovi byl směsí respektu a tiché kritiky, jež náležela především Werfelovu okázalému expresivnímu stylu. Kafka se v dopisech Klopstockovi zmiňuje o Werfelově dramatické tvorbě a dotýká se i vztahu Karla Krause k této tehdy vůdčí osobnosti pražské židovské literatury. Klopstock po Kafkově smrti udržoval s Werfelem srdečné vztahy. Z jejich korespondence se zachoval známý dopis z roku 1934, v němž Werfel odpovídá na Klopstockovu zmínku o desátém výročí Kafkovy smrti a oslavuje Kafkovo dílo v téměř starozákonních dimenzích. Kafkovým posledním pozemským azylem bylo sanatorium Dr. Hoffmanna v rakouském Kierlingu. Stíhán křečemi zaklíná Kafka Klopstocka, aby mu slíbil, že za ním nepřijede. Klopstock se přece počátkem května 1924 v Kierlingu objeví, což je pro Kafku obrovským ulehčením. V této fázi jde už jen o to, ulehčit útrapy umírání tuberkulózního pacienta, který váží 45 kilogramů. Problémy s dechem už nejsou k vydržení, Kafka úpěnlivě prosí Klopstocka: Zabte mě, jinak jste vrah! Poté, co mu dá injekci pro uvolnění křečovitého dechu, zvedá se Klopstock z Kafkovy postele, aby dezinfikoval stříkačku. Kafka jej prosí: Neodcházejte. Na lékařovu odpověď: Já nejdu pryč odpovídá: Ale já odcházím. Klopstock mu drží hlavu, Kafka zavírá oči... Byl 3. červen 1924.

Řádná cena

Giselle Klopstocková (1902 až 1995) jakoukoli možnost zpřístupnění dopisů Kafka - Klopstock striktně odmítala. Podle jedné z jejích verzí se dopisy údajně ztratily za druhé světové války, jindy tvrdila, že byly nenávratně poškozeny. Dá se předpokládat, že oněch osmatřicet nyní dražených dopisů je pouhou částí většího celku, jehož zbytek je nenávratně ztracen. Kafkovy dopisy, které se v posledních desetiletích objevily na volném trhu s uměním, se staly vyhledávanou investicí. Již koncem osmdesátých let měly veřejné instituce a archivy finanční problémy, když za jeden Kafkův dopis údajně vydaly - v dnešním přepočtu - částky čtyř tisíc eur. A koncem devadesátých let se cena zdesateronásobila. Inlibris nabízí vídeňský konvolut za 1,2 milionu eur, tedy za nejvyšší hodnotu, jíž písemná pozůstalost autora 20. století vůbec zatím dosáhla. Pro milovníky Kafkova díla je však zmíněný obolus i satisfakcí. Požadovaná suma je mnohem vyšší než aukční částky jakýchsi insignií Liz Taylorové nebo Marilyn Monroe. Alespoň pro tentokrát v této bláznivé době tržní cena reflektuje duchovní měřítko.